Starost o zdraví nás i našich blízkých, obstarávání obživy, dále pak vzdělávání žáků a studentů v domácím prostředí zaměstnávalo v poslední době nejednoho z nás. Nebo snad ne? Stát se snaží chránit své občany před možnou nákazou, učitelé vzdělávají a motivují žáky na dálku. A jaké to je, když si v supermarketu koupíte v „době koronaviru“ například ředkvičky vypěstované v Itálii? Sednete si doma za stůl, koukáte na ředkvičky a jejich etiketu „made in Italy“ a přemýšlíte, zda je české zemědělství v pořádku? Pokud ano, tak je to cesta správným směrem. Vyvstávají tedy otázky, zda by nebylo lepší podpořit regionálního farmáře a produkty si koupit od něj. Každá doba, i ta zlá, by nás v něčem měla posílit. Je tedy namístě, abychom začali jednat a podpořili regionální farmáře nebo si na své vlastní zahradě místo luxusního bazénu vypěstovali nějakou tu zeleninu a ovoce.
Samozřejmě, že nákup balených ředkviček v obchodě byl přehmat. Doma jsme zanedlouho zasázeli brambory a cibuli a vyseli kořenovou zeleninu. Dále jsme pak začali pravidelně kupovat mléko a vejce od nedalekého farmáře, který nám při jednom z rozhovorů řekl: „Je to boj. Boj o přežití.“
O situaci českého zemědělství a problematice sucha se v médiích píše téměř denně. Psaní článků a jejich přečtení však nestačí. Boj o přežití českého zemědělství, regionálních zemědělců a farmářů je tu, tak jim pomozme. Stačí, když budeme ovoce, zeleninu, maso, mléko a výrobky z nich kupovat u místních farmářů, na farmářských trzích anebo si koupíme potraviny s označením Regionální potravina, kde budeme mít jistotu, že se jedná o výrobek z lokálních surovin. Nechceme být přece závislí na ostatních státech, které do České republiky přiváží tuny masa, ovoce, zeleniny a mléčných výrobků.
Rozvíjet zemědělství se ve velké míře snaží i SOŠ Znojmo, Dvořákova, která jako jediná škola na Znojemsku a jedna z mála škol Jihomoravského kraje nabízí svým uchazečům obor Agropodnikání a své studenty vede k lásce v zemědělství. Motivovat a podporovat mladou generaci při práci v zemědělství je náš cíl!
J. Nevrklová